Můj život se rozpadl, když mě opustil manžel a tchyně mi navrhla, abych se vzdala syna. Musela jsem bojovat s vlastními pochybnostmi, rodinnými intrikami i tlakem společnosti. Tento příběh je o tom, jak daleko je matka schopná zajít, aby ochránila své dítě.
Jednoho večera mi manžel oznámil, že mám začít platit nájem a kupovat plenky pro našeho syna, přestože jsem pracovala jen na částečný úvazek kvůli péči o dítě. Tato slova ve mně zanechala hlubokou ránu a postupně rozložila naši rodinu. V tomto příběhu popisuji, jak jsem se cítila, co všechno jsem musela překonat a jak se dívám na spravedlnost v rodině dnes.
Jmenuji se Jana a vyprávím vám o noci, kdy se můj čtyřletý syn Matěj stal naším zachráncem. Roky jsem žila ve strachu z vlastního manžela, až přišla ta osudová noc v našem bytě na pražském sídlišti. Je to příběh o strachu, naději a nečekané síle, kterou v sobě objevíte, když už nemáte co ztratit.
Jsem Lucie a od chvíle, kdy jsem zjistila, že čekám dceru, jsem jí chtěla dát to nejlepší. Můj příběh je o tom, jak mě touha po dokonalosti a luxusu přivedla do konfliktu s rodinou i se sebou samotnou. Nakonec jsem musela čelit otázce, co vlastně znamená být dobrou matkou.
Jednoho deštivého večera jsem porušila matčinu dávnou radu a pustila do bytu svou kamarádku. To, co následovalo, mi obrátilo život naruby a donutilo mě přehodnotit, co znamená důvěra a jak hluboko v nás zakoření varování našich rodičů. Dnes už vím, že některé rady mají kořeny v bolesti, kterou si neseme z generace na generaci.
V jediné noci se mi obrátil celý svět vzhůru nohama. Místo jednoho miminka jsem domů přivezla tři a musela jsem bojovat nejen o jejich zdraví, ale i o soudržnost naší rodiny. Můj příběh je o nečekaných zkouškách, síle mateřské lásky a odvaze čelit předsudkům i vlastním strachům.
Jmenuji se Lucie a nikdy jsem nechtěla děti. Můj muž, rodina i celé okolí mi to nikdy nedokázali odpustit – a já jsem roky balancovala mezi vinou, vzdorem a touhou po svobodě. Toto je můj příběh o tom, co znamená být jiná v zemi, kde se mateřství považuje za samozřejmost.
Po návratu z porodnice jsem zjistila, že můj partner vůbec nepřipravil náš byt na příchod miminka. Všude byl nepořádek, chyběly pleny, postýlka i základní věci. Musela jsem se rozhodnout, jestli budu bojovat za naši rodinu, nebo odejdu.
Jmenuji se Ivana a po letech bolesti a zrady mě bývalý manžel požádal, abych mu dovolila rozloučit se se synem. Ve mně se mísí vztek, smutek a strach z otevření starých ran, ale zároveň cítím odpovědnost vůči našemu dítěti. Toto je můj pokus najít sílu a moudrost v nejtěžším okamžiku mateřství.
Jmenuji se Ivana a žiju v malém paneláku na okraji Prahy. Každý den bojuji s tím, jak nastavit hranice své sousedce Janě, která si myslí, že jsme nejlepší kamarádky, a přitom mi její neustálé návštěvy a požadavky berou klid i soukromí. Tahle zpověď je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi laskavostí a ochranou vlastního prostoru.
Jmenuji se Marie a po letech boje s neplodností jsem konečně porodila syna, o kterém jsem byla přesvědčená, že je mým splněným snem. Jediný telefonát z porodnice ale obrátil můj život naruby a postavil mě i mého manžela Davida před rozhodnutí, které nám změnilo vše. Toto je můj příběh o bolesti, odvaze a hledání pravdy.
Jmenuji se Markéta a myslela jsem, že mám svůj život pevně v rukou, dokud můj syn Jakub vážně neonemocněl. Místo podpory jsem narazila na nepochopení, osamělost a rozpad rodinných vztahů. Tento příběh je o boji, který vede matka nejen s nemocí svého dítěte, ale i s vlastní rodinou a společností.
