Celý život jsem věřila, že domov je místo, kde se rodí blízkost a rodina drží pohromadě. Když jsem předala náš rodinný dům synovi, doufala jsem, že mu tím pomůžu postavit se na vlastní nohy. Teď ale každý den přemýšlím, jestli jsem tím neztratila víc, než jsem čekala.
Jednoho deštivého večera jsem pozvala svou bývalou snachu Lucii, aby se nastěhovala ke mně, protože můj syn Petr se mi odcizil a já nechtěla přijít o kontakt s vnukem. Vzpomínám na to, jak jsem sama vychovávala Petra bez otce, a teď sleduji, jak se historie opakuje, jen v jiné podobě. Všechno se změnilo, když jsem musela čelit nečekaným konfliktům v rodině a rozhodnout se, co je vlastně správné.
Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být dobrou matkou. Když si můj syn Tomáš přivedl domů svou ženu Janu, doufala jsem, že najdu v rodině novou dceru. Místo toho jsem se ocitla v nekonečném boji o kuchyň, lásku a respekt, kde hranice mezi pomocí a vměšováním byla tenčí, než jsem si kdy dokázala představit.
Můj syn Petr se rozhodl opustit jistou práci v bance a následovat svou vášeň pro fotografii. Dlouho jsem jeho rozhodnutí nechápala a bála se o něj, dokud jsem sama nestála před podobnou volbou. Jeho odvaha mi otevřela oči a donutila mě přehodnotit vlastní život.
Můj syn Ondřej opustil jistou práci v bance, aby se stal fotografem, což jsem dlouho nedokázala pochopit. Jeho rozhodnutí mě rozčilovalo a bála jsem se o jeho budoucnost, dokud jsem sama nestála před volbou, která vyžadovala stejnou odvahu. Teprve tehdy jsem pochopila, co znamená žít podle vlastního srdce.
Jsem Marie, vdova, která celý život žila nezávisle. Po smrti manžela jsem zůstala sama v našem bytě, kde jsem prožila většinu života. Když mi dcera navrhla, abych se odstěhovala do malé garsonky a ona pronajala můj byt, pocítila jsem bolest zrady a začala bojovat za své místo na světě.
Jmenuji se Alena a ve třiašedesáti letech jsem se zamilovala. Po letech samoty po smrti manžela jsem našla odvahu znovu otevřít své srdce, ale místo podpory jsem čelila posměchu a nepochopení od svých dětí i okolí. Přesto věřím, že nikdy není pozdě začít znovu žít a milovat.
Jsem Jana a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Moje sestra Petra se vdává a potřebuje u mě bydlet, ale naše babička se cítí odstrčená a nechtěná. Snažím se najít řešení, které by přineslo klid do naší rodiny, ale každé rozhodnutí má svou cenu.
Celý život jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější. Když jsem prodala náš velký byt, abych mohla finančně pomoci svým dětem, myslela jsem, že tím upevním naše vztahy. Místo toho jsem zůstala sama v malém bytě a čekám na jejich návštěvu, která nepřichází.
Jsem Linda, padesátiletá žena, která se po letech obětování rodině rozhodla znovu najít štěstí. Když jsem oznámila, že mám nového přítele, narazila jsem na odpor svého zetě i dcery. Můj příběh je o odvaze postavit se za vlastní životní štěstí a o tom, jak těžké je změnit zažité rodinné role.
Jmenuji se Petra a nikdy by mě nenapadlo, že se budu cítit tak opuštěná kvůli vlastní mámě. Místo toho, aby mi pomáhala s dětmi, si užívá nový život a randí s cizími muži. Každý den bojuji s pocitem zrady, ale i s otázkou, jestli mám právo chtít po ní víc.
Jsem Marie a můj jediný syn Tomáš se nedávno oženil a odstěhoval za hranice. Vždycky jsem tvrdila, že děti mají žít svůj život, ale když mi přestal zvedat telefon, začala jsem pochybovat o všem, co jsem si myslela. Teď se snažím pochopit, kde se stala chyba a jestli je možné znovu najít cestu k vlastnímu dítěti.
