„Až se ti narodí dítě, nečekej ode mě pomoc: Ultimátum mé mámy“
Přestože máma požaduje finanční podporu, odmítá mi pomoci s mým nadcházejícím dítětem. Proč nikdy nežádá mého bratra o nic?
Přestože máma požaduje finanční podporu, odmítá mi pomoci s mým nadcházejícím dítětem. Proč nikdy nežádá mého bratra o nic?
– Minulý týden měl můj syn třetí narozeniny. Můj bývalý manžel si na to ani nevzpomněl, na rozdíl od jeho matky. Řekla jsem jí, že může přijít, co je na tom špatného? Přinesla peníze, hračku a nějaké sladkosti jako dárky. Šli jsme se projít do parku a pak zpátky domů. A pak se to všechno pokazilo! – stěžovala si 32letá Jana. – Co se stalo? –
Od útlého věku měla Ema vše, co si mohla přát, což z ní dělalo terč závisti jejích přátel. Jen její spolužačka, Sára, jednou řekla: „Nezávidím ti. S rodiči, jako máš ty, musí být život nesnesitelný! Řídí každý tvůj krok, rozhodují za tebe a říkají ti, jak máš žít.“ Skutečně, Ema neměla snadný život. Neměla žádnou svobodu volby, ani v
Jsem nesmírně hrdá na svou dceru a považuji ji za výjimečnou osobu. Vychovala jsem ji sama poté, co nás její otec opustil, když byla ještě miminko. Bylo to těžké období, ale zvládly jsme to. Nyní mě finančně podporuje, ale má jednu podmínku: nesmím to říct jejímu manželovi.
Devadesátá léta byla pro mnoho rodin v Americe bouřlivým obdobím. Ekonomické problémy, společenské změny a osobní konflikty zanechaly hluboké jizvy. Toto je příběh rodiny roztržené rozvodem a emocionálního dopadu, který to mělo na mladou dívku, která toužila po pocitu normálnosti.
Zvláště poté, co jsem se po rozvodu rodičů rozhodla žít s tátou. Teď jsem dospělá a mám vlastní dceru, ale stále nevím, co od ní očekávat.
– Jaký nepořádek má snacha nadělala! Šla jsem do parku navštívit svou snachu a vnučku. Bylo tam spousta dětí, všechny oblečené v lehkých tričkách, šatech a sandálech. Ale moje vnučka
„Nespoléhejte na naši pomoc, postarejte se sami!“ – prohlásila moje tchyně, přestože vlastní dva domy. V jednom žije se svým manželem a druhý pronajímá. Taková byla naše situace, když jsme se vzali. Byli jsme mladí a plní naděje, že nám možná pomohou s bydlením. Ale život má své zvraty. Rodiče mého manžela byli pevní ve svém postoji. Protože jsme se rozhodli
Předstírá, že mu na nás záleží, ale já vidím skrz jeho přetvářku. Nedovolím mu, aby s námi manipuloval. Věděl, do čeho jde, když jsme se vzali.
Jak jsme stárli, nic se nezměnilo. Bral si všechno, zvláště pokud to patřilo někomu jinému. Když jsme byli děti, neustále jsme se hádali, protože si vždy bral mé hračky.
Můj bratr sní o velkolepé svatbě s obrovským seznamem hostů, designovým oblekem, ohňostrojem, limuzínou a všemi možnými ozdobami. Problém je, že ani on, ani jeho snoubenka si to nemohou dovolit. Přesto se rozhodli pro tuto extravagantní událost. Nyní mě prosí, abych mu půjčil peníze, s tím, že mi je splatí v měsíčních splátkách. To mě dostalo do obtížné situace.
Malý Tomášek přiběhl s otevřenou náručí. Osmiletá Anička stála v rohu, kousala si ret—babička pro ni nic nepřinesla. Vždycky to tak bylo, ale nikdy si nestěžovala.