„Můj Manžel Nepřispívá Ani Korunou, Přesto Jsou Jeho Požadavky Nehorázné. Konečně Jsem Mu Řekla, Jak Se Cítím“

Když jsem byla na vysoké škole, bydlela jsem u své tety a strýce v klidné předměstské čtvrti. Můj manžel, Jakub, bydlel vedle se svými rodiči. Tak jsme se seznámili. Jakub je o pět let starší než já, ale od prvního dne, kdy jsme se potkali, mezi námi byla nepopiratelná chemie. Byl okouzlující, vtipný a zdálo se, že má svůj život pod kontrolou. Netušila jsem, že tento první dojem bude daleko od reality, které budu čelit později.

Jakub a já jsme začali chodit během mého druhého ročníku. Pracoval jako freelance grafický designér a i když neměl stálý příjem, vždycky se mu podařilo nějak vyjít. Obdivovala jsem jeho kreativitu a vášeň pro práci. Krátce po mém absolvování jsme se vzali a já byla nadšená, že začneme společný život.

Nicméně věci se začaly měnit, jakmile jsme se přestěhovali do vlastního bytu. Jakubova freelance práce začala vysychat a on měl problém najít nové klienty. Zpočátku jsem ho podporovala a povzbuzovala ho, aby to nevzdával. Měla jsem slušnou práci jako marketingová koordinátorka, takže jsem si myslela, že to zvládneme, dokud se znovu nepostaví na nohy.

Měsíce se změnily v roky a Jakubova situace se nezlepšovala. Většinu dní trávil doma a tvrdil, že pracuje na nových projektech, ale výsledky byly minimální. Mezitím jsem pracovala dlouhé hodiny, abych pokryla naše účty a výdaje. Finanční břemeno mě vyčerpávalo, ale nejvíc mě bolel Jakubův přístup.

Přestože finančně nepřispíval, měl seznam požadavků, který se zdál růst každým dnem. Chtěl nejnovější gadgety, drahé oblečení a gurmánská jídla. Stěžoval si na to, že byt je příliš malý a trval na tom, že potřebujeme větší místo. Když jsem se snažila vysvětlit, že si to nemůžeme dovolit, stal se defenzivním a obviňoval mě z toho, že nepodporuji jeho sny.

Cítila jsem se uvězněná v cyklu frustrace a zášti. Milovala jsem Jakuba, ale jeho nedostatek příspěvků a neustálé požadavky mě emocionálně i finančně vyčerpávaly. Snažila jsem se s ním mluvit o tom, aby si našel částečný úvazek nebo stabilnější práci, ale vždy měl nějakou výmluvu. Tvrdil, že běžná práce by dusila jeho kreativitu a že potřebuje jen více času na to, aby prorazil.

Jednoho večera, po dalším hádce o peníze, jsem dosáhla svého bodu zlomu. Právě jsem přišla domů po vyčerpávajícím dni v práci a našla Jakuba ležet na gauči a hrát videohry. Pohled na něj tak uvolněného, zatímco já byla vyčerpaná a vystresovaná, mě přivedl k šílenství.

„Jakube, musíme si promluvit,“ řekla jsem se snahou udržet svůj hlas klidný.

Sotva zvedl oči od hry. „Co je?“

„Nemůžu takhle dál,“ řekla jsem s hlasem třesoucím se emocemi. „Dřu se do úmoru, zatímco ty tady sedíš a nic neděláš. Nepřispíváš ani korunou do domácnosti a přesto máš nehorázné požadavky. To není fér.“

Jakub zastavil hru a konečně se na mě podíval. „Říkal jsem ti, že na tom pracuji. Musíš být trpělivá.“

„Trpělivá?“ vybuchla jsem. „Byla jsem trpělivá roky! Kdy převezmeš odpovědnost? Kdy začneš přispívat?“

Postavil se a šel ke mně s tvrdým výrazem ve tváři. „Nechápeš, jaké to je být umělcem. Nejde o peníze; jde o vášeň.“

„Vášeň neplatí účty,“ odpověděla jsem ostře. „Jsem unavená z toho nést to břemeno sama. Pokud nezačneš přispívat nebo alespoň neukážeš nějaké úsilí, nevím, jak dlouho to ještě vydržím.“

Jakubova tvář zrudla vztekem. „Dobře! Pokud mě nemůžeš podpořit, možná bychom neměli být spolu.“

Jeho slova mě zasáhla jako rána do žaludku. Slzy mi vyhrkly do očí, když jsem si uvědomila, že náš vztah dosáhl bodu zlomu. Milovala jsem Jakuba, ale láska sama nestačila k tomu, aby nás udržela pohromadě.

Tu noc jsem si sbalila tašku a šla bydlet k tetě a strýci. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale věděla jsem, že je to nutné pro mé vlastní dobro. Jakub a já jsme se nakonec rozešli a i když to bylo bolestivé, bylo to také úlevné.

Když se ohlédnu zpět, uvědomuji si, že někdy láska nestačí k překonání zásadních rozdílů v hodnotách a odpovědnosti. Trvalo mi dlouho se z této zkušenosti zotavit, ale naučila jsem se důležitost vzájemné podpory a příspěvku ve vztahu.